kapitola 6 2/2

7. listopadu 2011 v 14:01 | Aďa |  Pád- kapitoly lauren kate
Byla tam řada krásných barevných oken, jen s několika rozbitými skly. Nad nimi byly vysoké, klenuté stropy. Podél zdi byly výklenky se svíčkami. Skokanské prkno bylo tam, kde původně býval asi oltář. Pokud by Luce nebyla ateista, ale byla osoba, co chodí do kostela, stejně jako všichni její přátelé na základní škole, asi by jí tohle místo připadalo jako svatokrádež.

Někteří z dalších studentů už byli ve vodě a lapaly po dechu, zatímco plavali na konec bazénu. Ale nebyli to studenti ve vodě, kteří upoutali pozornost Luce. Byla to Arriane, Roland a Molly, kteří seděli na tribunách podél zdi. O něčem se dohadovali. Roland něco vykřiknul a Arriane si otírala slzy smíchu. Měli na sobě mnohem atraktivnější plavky, než byly ty její, ale ani jeden z nich nevypadal, že by se měl v úmyslu posunout směrem k bazénu.

Luce kriticky zhlédla svoje jednodílné plavky. Chtěla se jít připojit k Arriane-ale musela zvážit klady (možný vstup do soukromé elity) a nevýhody (nechat si nadávat trenérkou Diante, že se ulejvá). Gabbe se loudala ke skupině. Stejně jako ona, už tady taky byla se všemi nejlepší kamarádka. Sedla si hned vedle Arriane a okamžitě se taky začala smát, i když ten vtip nejspíš ani nepochopila.

"Oni mají vždycky omluvenky k tomu, aby mohly sedět," vysvětlila Penn a zírala na dav na tribunách. "Neptej se mě,jak se k nim dostali."

Luce došla až k okraji bazénu, neschopná poslouchat pokyny Diante. Když viděla Gabbe, jak sedí na tribunách s oblíbenými dětmi, přála si, aby tam byl Cam. Mohla by se mu nadšeně ukázat v jejích elegantních černých plavkách a on by ji obdařil svým širokým úsměvem. Okamžitě by se cítila vítaná a důležitá.

Luce cítila hlodavou potřebu omluvit se mu za to, jak se mu vyhýbala. I když nebyly spolu a Luce mu nemusela vysvětlovat svoje příchody a odchody. Jenže jí se líbilo, když jí věnoval pozornost. Líbilo se jí, jak se s ním cítí volná a otevřená, stejně jako když řídí svoje auto v noci se staženými okýnky. Líbilo se jí, jakou pozornost jí věnuje, když něco říká. Neslyšel ani neviděl nikoho jiného, jen ji.

Jenže ona se zvedla a odešla z večírku, jen kvůli Danielovi. Nechtěla udělat nic, co by Cama donutilo přehodnotit způsob, jakým se k ní chová.

Když trenérka foukla do píšťalky, Luce se překvapeněnarovnala. Pak pohlédla lítostivě na Penn a ostatní studenty, kteří všichni naráz skočili do bazénu. Podívala se na Diante pro rozkaz.

"Ty musíš být Lucinda Priceová-ta co vždycky přijde pozdě a nikdy neposlouchá?" Trenérka i povzdechla. "Randy mi o tobě řekla. Dej si osm bazénu, vyber si styl."

Luce přikývla. Dala prsty k sobě a naklonila se nad okraj. Milovala plavání. Když jí otec učil plavat v bazénu Thunderbolt, dokonce dostala cenu, jako nejmladší dítě, které skočilo statečně s rovnýma nohama bez skrčení. Ale to už bylo před lety. Luce si ani nevzpomněla, kdy si v poslední době zaplavala. Vyhřívaný venkovní bazén v Doveru vždycky jiskřil a lákal ji-jenže byl uzavřený pro každého, kdo neplaval závodně v týmu.

Trenérka Diante si odkašlala. "Možná jsi nepochopila,že se jedná o závod ... a ty meškáš."

Tohle byl ten nejubožejší a nejsměšnější závod, který Luce kdy viděla. Tahle konkurence ji nezastavila.

"A ... stále prohráváš," řekla trenérka a pískla na ni.

"Ne na dlouho," řekla Luce.

Zapojila se do soutěže. Kluk vedle ní pořád prskal vody a plaval nějakým zvláštním volným stylem. Po její pravici si držela nos Penn, která se držela i za žaludek a držela se, aby se každou chvíli nepozvracela. Na zlomek vteřiny Luce pohlédla na dva na tribunách. Molly a Roland se na ně dívali, ale Arriane a Gabbe byly na sobě zhroucené v příšerném záchvatu smíchu.

Ale jí bylo jedno čemu se smáli. Tak nějak. Nebyla tam.

Natáhla ruce nahoru a obloukem skočila do studené vody. Cítila se jako holubice. Jen málo lidí umělo opravdu dobře skočit šipku. Její otec jí šipku naučil u bazénu, když jí bylo osm. Ale jakmile uměla dokonale motýlka, nebyl žádný způsob, jak se ve vodě pohybovat rychleji.

Nechala zpoždění za sebou a uháněla dopředu. Luce zvedla horní část těla z vody ven. Pak se ponořila znovu do vody a dýchala v rytmu svého srdce. Připadalo jí, jako by měla křídla. Plavala rychleji, než kdy dřív. Měla dobrý pocit, že mezi ostatními plavci obhájila a předháněla je. Jednoho po druhém.

Když se blížila ke konci svého osmého kola, vystrčila hlavu nad vodu přesně na tak dlouho, aby stačila Gabbe zaslechnout, jak tichým hlasemřekla: "Daniel."

Podobně, jako by někdo sfouknul svíčku, rychlost Luce zmizela. Ponořila nohy do vody a čekala, co Gabbe ještě řekne. Bohužel, neslyšela nic jiného, než zvuk chraptění a stříkání vody. Za chvíli se ozvala píšťalka.

"A vítězem je," řekla trenérka Diante s ohromeným výrazem, "Joel Bland."

Hubený kluk vyskočil z plaveckého pruhu ven z bazénu a zvedl ruce nahoru na znamení vítězství.

V dalším pruhu vedle ní zastavila Penn. "Co se stalo?" zeptala se. "Vždyť si na toho kluka měla vražedný náskok."

Luce pokrčila rameny. Gabbe byla. Ona se stala, ale když se podívala na tribuny, byla pryč. A Arriane a Molly taky. Roland tam zůstal sám ačetl si knihu.

Luce se do těla dostal adrenalin, když plavala, ale když se tak rychle zarazila, byla zničená. Penn jí musela pomoct ven z bazénu.

Luce sledovala jak Roland hopká dolů z tribuny. "Byla jsi docela dobrá tam dole," řekl a hodil jí ručník a klíčky od šatny. Klíčky jí minuly. "Na malou chvíli."

Luce sebrala klíče a obtočila si kolem sebe ručník. Dřív, než stačila říct něco normálního, vyhrkla: "Tak jsou Daniel a Gabbe spolu, nebo ne?"

Velká chyba. Obrovská. Poznala z pohledu v jeho očích, že tu otázku měla položit spíš Danielovi.

"Ach, podívej," řekl Roland a zasmál se. "No, já opravdu nemůžu ..."

Podíval se na ní a poškrábal se na nose. Pak jí věnoval soucitný úsměv. Ukázal na otevřené dveře chodby. Když Luce následovala jeho prst, uviděla tam stát Danielovu blonďatou siluetu. "Proč se ho nezeptášsama?"

Luce ještě kapala z vlasů voda a měla holé nohy. Pomalu se vydala ke dveřím místnosti. Měla v úmyslu jít rovnou do šatny a osušit se. Nevěděla, proč jí ta věc s Gabbe tolik otřásla. Daniel si může být s kým chce, ne? Možná měla Gabbe ráda lidi, kteří na ní byli hnusní.

Nebo spíš, a to bylo víc pravděpodobné, ke Gabbe se takhle nechoval.

Jenže tělo Luce dostalo lepší nápad, když se znovu podívala na Daniela. Byl k ní otočený zády a stál v rohu s vybavením. Byly tam švihadla, která byla zapletená dohromady.

Dívala se, jak si vybral tenké námořnické lano s dřevěnými rukojeťmi a pak přešel do otevřeného prostoru uprostřed místnosti. Jeho bronzová kůže téměř zářila, a každým pohybem, který udělal, když si protáhnul svůj dlouhý krk, nebo se sklonil, aby se poškrábal na koleni, byla Luce úplněuchvácená. Stála přitisknutá ke dveřím a netušila, že jí cvakají zuby z toho, jak je její ručník promočený.

Když si přehodil provaz za kotníky, těsně předtím, než začal skákat, Luce pocítila silné deja-vu. Nebylo to přesně to, že by už někdy viděla Daniela se švihadlem dřív, ale ten posto jí přišel tolik známý. Stál s nohama jen rozkročenýma, zapřený v kolenou a ramena se mu rozšířila, jak vyplnil svou hruď vzduchem. Luce to k němu táhlo.

Teprve, když Danielovo lano prásklo o zem, Luce to vytrhlo z transu ... a vtáhlo jí to do dalšího. Nikdy v životě neviděla nikoho pohybovat se tak, jako on. Bylo to skoro, jako by létal. Lano se kolem něj pohybovalo tak rychle, že okamžitě zmizelo a jeho půvabné nohy -úzké nohy- se snad ani nedotýkaly země. Pohyboval se tak rychle, že si ani nemohl přeskoky počítat.

Hlasitý zvuk a žuchnutí na druhé straně posilovny přeneslo pozornost Luce pryč. Todd se válel v hromadě svázaných horolezeckých lan. Bylo jí chvíli Todda líto, když se díval dolů na puchýře na svých rukách.

Než se podívala zpátky na Daniela, aby zjistila, jestli si jí všiml, něco černého a studeného se otřelo o její kůži a Luce se začala třást. Stín se na ni vrhl nejdříve pomalu a dal jí poznat svou ponurou a ledovou hranici. Pak náhle narazil do jejího těla a přinutil ji udělat krok zpět. Dveře do posilovny ji udeřily do obličeje a ona se najednou ocitla sama na chodbě.

"Au!" vykřikla. Ne proto, že by byla zraněná, ale spíš proto, že se jí nikdy předtím stíny nedotkly. Podívala se na své nahé paže, kde cítila chlad skoro stejně, jako když jí stín strkal z posilovny.

To nebylo možné-stála na dost podivném místě. Musela se podívat do tělocvičny. Nejistě se blížila k zavřeným dveřím a přitiskla nos proti malému skleněnému obdélníku.

Daniel se rozhlížel, jako by něco slyšel. Zaručeně věděla,že o ní nevěděl: Nemračil se.

Po návrhu Rolanda jí napadlo, že by se ho zeptala, jak to tedy je s ním a Gabbe, ale rychle to zamítla. Bylo nemožné se na něco Daniela zeptat. Nechtěla způsobit, že se na ní bude zase mračit.

Kromě toho byly všechny otázky zbytečné. Všechno co potřebovala vědět, slyšela už včera. Musela by být sadista, aby se ho na to zeptala a on připustil, že je s Gabbe. Otočila se zpátky k šatně, když si uvědomila, že nemůže odejít.

Neměla klíče.

Musely jí vyklouznout z ruky, když klopýtala z místnosti. Postavila se na špičky a podívala se přes malé skleněné okýnko na dveřích.

Byly tam. Bronzové klíče na polstrované modré podložce. Jak se dostaly tak daleko? Až na druhý konec místnosti. Proč tak blízko místu, kde cvičil on?

Luce si povzdechla a zatlačila do dveří s úmyslem, že kdyžuž tam musí jít, tak to udělá rychle.

Došla si až pro klíče a tajně na něj pohlédla. Jeho tempo zpomalovalo a zpomalovalo, ale nohy se stále sotva dotýkaly země. A pak, s jedním posledním skokem se zastavil a otočil se čelem k ní.

Na okamžik nic neřekl. Cítila, jak se červená. Opravdu litovala, že na sobě měla ty strašné plavky.

"Ahoj," to bylo všechno, co ze sebe dostala.

"Ahoj," vrátil jí mnohem klidnějším tónem hlasu. Pak na ni ukázal, jako by jí z něčeho obviňoval a řekl: "Vyhrála jsi?"

Luce se smutně zasmála. Byl to skromný úsměv, pak zavrtěla hlavou. "Do toho jsem měla daleko."

Daniel našpulil rty. "Ale ty jsi vždycky byla..."

"Ale já jsem vždycky byla, co?"

"Myslím, že vypadáš, že bys mohla být dobrá plavkyně." Pokrčil rameny. "To je všechno."

Postavila se k němu. Stály jen pár centimetrů od sebe. Kapky vody jí spadly z vlasů a dopadly jako kapky deště na podlahu tělocvičny. "To není to, co jsi chtěl říct," trvala na svém. "Řekl jsi, že jsem vždycky byla ..."

Daniel se zaměstnával tím, že si navíjel švihadlo kolem zápěstí. "No, já to tak nemyslel. Myslel jsem to obecně. Vždycky necháváme vyhrát ty, co závodí poprvé. Je to nevyřčený kodex tady nás starších."

"Ale Gabbe nevyhrála," řekla Luce a založila si ruce na prsou. "A ona je nová. Dokonce nešla ani do bazénu."

"Ona není úplně nová, jen se byla nějaký čas ... pryč." Daniel pokrčil rameny. Moc nevytruboval svoje city ke Gabbe. Jeho zjevná snaha vypadat bezstarostně, nutila Luce žárlit ještě víc. Dívala se, jak zavazuje švihadlo na uzel. Jeho ruce se pohybovaly skoro stejně tak rychle jako jeho nohy. A ona tu stála. Nemotorná, osamělá, zmrzlá, opuštěná všemi. Její rty se zachvěly.

"Ach, Lucindo," zašeptal a těžce vzdychl.

Celé její tělo se tím zvukem zahřálo. Jeho hlas byl tak intimní a známý.

Chtěla mu říct, aby její jméno zopakoval znovu, ale on se odvrátil. Pověsil švihadlo na věšák na stěnu. "Měl bych jít asi do třídy."

Položila mu ruku na rameno. "Počkej."

Vytrhnul se jí-jako by mu dala ránu. Luce to cítila taky, ale byla to ta příjemná rána.

"Máš někdy pocit ..." Zvedla k němu oči. Viděla, jak neobvykle blízkou sebe byli. Jeho oči se zdály z dálky šedé, ale zblízka v nich viděla fialové skvrnky. Věděla, že nikdo jiný nemá oči jako ...

"Mohla bych přísahat, že jsme se už potkali,"řekla. "Jsem blázen?"

"Blázen? A není to důvod, proč jsi tady?" řekl kousavě.

"Myslím to vážně."

"To i já." Danielova tvář byla prázdná. "A pro záznam" -ukázal na blikající zařízení připojené ke stropu-"červená znamená, že nás sledují."

"Já tě nesleduju." Ztuhla. Byla si velmi dobře vědoma vzdálenosti mezi jejich těly. "Můžeš mi upřímně říct, že nemáštušení, o čem tu mluvím?"

Daniel pokrčil rameny.

"Nevěřím ti," naléhala Luce. "Podívej se mi očí a řekni mi, že se mýlím. Že jsi mě nikdy v životě neviděl. Poprvé před týdnem."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama