můj vymyšlený příběh 2- Tajuplná holčička

9. prosince 2011 v 22:41 | adel |  Strašidelné povídky a vtipy
Ahoj další příběh který jsem napsala. Nevím jesi je hezký snad ano. co an to říkáte? Prosím i kritiky a také vás porsím vím že tam mám chyby a nemám čárky ale to prosím omluvte děkuji :)


"Takže kdo mi zopakuje co jsem teď říkala?co třeba slečna Price?" Zeptala se nepříjemě paní učitelka Nickie. "ehm..no.. jo.. ehmm" Sakra! proč jsem jí neposlouchala?! vynadala jsem si. " Takže za 5!" Ach jo proč? proč!? Proč se vždycky musim zamyslet? " Takže můžete jít. Až na luce. potřebuji si s tebou promluvit!" Ježiši co pořád chce? s třesoucíma se nohama jsem došla k Nickie. " Lucindo promiň že jsem na tebe tak řvala. No vím že jsi tady první den. a chci se zeptat jesi je všechno v pořádku." zeptala se mile. to me překvapilo. " Ano všechno je v pořádku paní Nickie." " tak už běž. co tady ještě stojíš.utíkej na oběd!" řekla a věnovala mi malí usměv. "Konečně jsem byla v chodbách školy. Stěny byli bílé. Nejspíš nově vymalované. Došla jsem ke skříňkám a hledala jsem kudy se dostanu na oběd. V tom mě zastavil jeden kluk. " Ahoj já jsem David ale říkej mi Dave. Jsem tvůj spolužák a tak jsem si řikal jesi se mnou nechceš jít na oběd?" řekl a moc mile se usmál. Až po chvíli jsem si uvědomila že jsem zase mimo a oukám se do země. Pak jsem rychle dodala" Jo, oběd No zrovna jsem tam chtěla jít ale nevím kudy. Jsem lucinda ale říkej mi Luce. díky" šli jsme dlouhou chodbou okolo skleníku. Podivila jsem se že tady je v Meet in Soudget žádný nebyl. " Takže vy jste se sem teď nastěhovali?" Zeptal jse mě. " Jo vlastně jo, s mamkou. Je to tady moc hezké. Ale ještě se tady nevyznám." řekla jsem. " Jo to chápu. Ale jak to že jsi tady jenom s mamkou? Jesi ti to nevadí? " no táta je v naší bývalé vesnici Meet in Soudget. A rodiče se rozešli tak jsme se přestěhovali do většího města." Vystvětlila jsem mu. " Aha tak to mi je už jasný. Tudy a potom do prava." dodal. Sešli jsme shody a uvidělu velkou prostornou jídelnu. Velký bufet a pak pult kde dávali to co jste chěli. U jednoho stolu seděla trojice kluků kteří po sobě házeli kousky chleba.U dalšího zase nějaké holky který se smáli na celé kolo. Byli tam prosklený zdi- v podstatě jako okna. Takže tam ani nemuseli být světla. Dala jsem si zeleninoví salát poněvatž jsem vegetariánka.Dave to překapilo ale naštěstí neměl připomíňky. Po obědě jsme šli zpěk ke skříňkám. " Tak co líbí se ti tady?" " Jo no líbí. Je to něco jinýho než v Meet in Soudget ale také hezký!" řekla jsem a věnovala jsem mu úsměv." A nechtěla bys jít zítra se mnou znovu na oběd? i s mími kámoši?" Zeptal se. No na oběd s jeho kámoši se mi nechtělo. Ale on byl milí a já se musela seznámit ještě z někým. " Tak dobře platí půjdu." " Platí " vesele dodal a rozloučil se.

Po cestě domů jsem se ještě rozhlédla po okolí. Hele jsem zrovna hledala knihovnu a tady je. Šla jsem dovnitř a porozhlédla jsem se po literatuře protže jsem potřebovala nějaké knihy do školy na studium. Byla jsem tam už hodinu. Vybrala jsem si 2 knihy. V tom mi volala mamka. " Ahoj jak se máš? co ve škole? Všechno dobrý? musíš mi všechno vyprávět? a kde si?" ptala se. " Mamí já jsem v knihovně za chvíli jsem doma ahoj" odpověděla jsem rychle. Když jsem šla k pokladně zarazila jsem se u regálů "dnes vrácené" . byla tam taková zvláštní kniha. Celá černá bez nadpisu. šla jsem se zeptat na pokladnu co je to za knihu. Odpověděli mi že si jí půjčit nemůžu. Ale mě tak lákala. Tak jsem jí prostě vzala. vím že je to přestupek ale hrozně mě zajímala.Nebylajsem z toho moc nadšená když jsem jí vzala. Nejvíc jsem se bála toho co řeknu až jí budu vracet nebo jí nevrátim. Vůbec jsem nevěděla a tak jsem to odložila a pokračovala po chodníku po cestě k našemu domu.cestou jsem se ještě zastavila v papírnictví. Tam jsem jenom koupila nějaké věci do školy ašla jsem rychle domů.

Přišla jsem domů a pozdravila jsem jí. Ale nic se neozívalo. To je divný že by nebyla doma? vždyt mi volala! Tak jsem jí ještě jednou zavolala ale telefon začal prozvánět po celém domě. Ale divné bylo že to někdo zvedl! Toje divný! šla jsem rychle hledat telefon. Nejistě jsem vyšla po chodech do druhého patra. V tom se vmém telefonu ozval zvuk! Někdo tam dýchal. Moc rychle. Začal něco šeptat. Nevím co to bylo. Pak se tam zvalo šustění a zase něco šeptal ale to jsem už slyšela " Běž pryč, Nechoď do ždáného pokje! běž, Běž běž! " Celá udýchaná jsem rychle zavěsila a vyřítila jsem se z baráku. Začala jsem brečet. naštěstí jsem věděla kde dave bydlí tak jsem za ním rychle běžela. Zazvonila jsem a řekla jsem mu jenom že se v našem baráku děje něco divného. On mi řekl že dřív tam někdo záhadně umřel a že to byla pani a měla dceru a tý řikala ať jde rychle pryč. Dcera utelka a nikdo jí nikdy už neviděl. A že také si psala nějakou knihu obalenou v černém papíře. "Tu knihu mám" Vyhrkla jsem!" Ale prosimtě luce ta neexistuje!" přesvědčoval mě. Ukázala jsem mu jí a oba jsme se přesvědčili že to je deník té tajemné dcery.
Druhý den ráno jsem šla s davem do školy ale ze školy jsem se moc dála tak se mnou mudel jít i tam.

Pomalu a nejistě jsem otevřela dveře."Halo? je tady někdo?" Zavolala jsem Dave se přidal. Najednou se ozvalo. " Ahoj luce konečně jsi tady!! Mámin hlas vycházel z kuchyně." Mami?" šla jsem pomalu do kuchyně. Neměla jsem žádnou zbraň. Takže jsem měla jenom Dava. Opravdu tam byla! Byla tam moje mama! Rychle jsemk ní běžela a rozbrečela jsem se! Máma se mě ptala co se stalo a co bylo ve škole. řekla jsem že všechno v pořádku a že jí mm ráda. Když jsem šla do svého pokoje trochu v nejistotě tak jsem tam vybalovala věci ze školy ale divné bylo že ta kniha nikde nebyla! To je divné pomyslela jsem si. Asi jí má Dave.

Druhý den jsem však zjistila že Dave jí nemá. Bylo to divný. připadalomi to trochu naivní. Když jsem přišla domů mamka tam zas nebyla a a telefon tam byl také ale ozvalo se tam " neměla jsi to zvedat" a vypl se. Toje divné začla jsem se hrozně bát šla jsem k mámě do pokoje. otevřela jsem dveře. A..


Máma byla svalená na posteli a všude kolem krev a na podla otisky malinkatých nohou.

řekli mi že jsem se dočista zbláznila a poslali mě do blázince spolu z Davem. Do teď lituji že jsem ho do toho vůbec tahala! Přemýšlela jsem o tom moc dlouho až mi došlo že to asi byla ta malá holčička.

Tak co líbí?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Verča a Heddy Verča a Heddy | Web | 10. prosince 2011 v 8:28 | Reagovat

krásnej příběh

2 Kath* Kath* | Web | 10. prosince 2011 v 18:08 | Reagovat

Moc moc moc líbí!!! :) :)

3 Adrí Adrí | 11. prosince 2011 v 19:09 | Reagovat

Krásnýý :))*

4 adush adush | Web | 11. prosince 2011 v 19:12 | Reagovat

[3]: adrísku děkuji ti moc :D měla by sisi také udělat blog by sme blogovali spolu :DD

5 Adrí Adrí | 11. prosince 2011 v 19:14 | Reagovat

Adísku nemáš vůbec žač :)* Ale já se obávam že na blog nemam moc času :( :D

6 adush adush | Web | 11. prosince 2011 v 19:15 | Reagovat

[5]: Adrísku na co jsou dvě adminky?? mimochodem hledám adminku na adelacats.blog.cz  můžu to ho odkázat dědictví :DD

7 adush adush | Web | 11. prosince 2011 v 19:16 | Reagovat

Ale tak hodná nebudu :D ještě se pokusím někoho najít :D

8 Adrí Adrí | 11. prosince 2011 v 19:19 | Reagovat

No tak já to teda zkusim :P :D

9 adush adush | Web | 11. prosince 2011 v 19:21 | Reagovat

ok

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama